Heinrich Schnitzler čte výtažky z deníku Arthura Schnitzlera k začátkům republiky.
Catalog slip
| Title | Heinrich Schnitzler čte výtažky z deníku Arthura Schnitzlera k začátkům republiky. |
| Playing time | 00:01:57 |
| Authors |
Schnitzler, Arthur [Text]
[GND]
|
| Contributors |
Schnitzler, Heinrich [Rezitator/in]
[GND
]
Weigel, Hans [Einleitung] [GND ] Österreichische Gesellschaft für Literatur [Veranstalter] |
| Date |
1975.10.28 [Aufnahmedatum] |
| Place |
Wien, Palais Pálffy [Aufnahmeort]
|
| Keywords | Literatur ; Kultur ; Lesung ; Kulturveranstaltung ; Porträt ; Rückblick ; Unveröffentlichte Eigenaufnahme der Österreichischen Mediathek |
| Spatial classification |
Bundesland / Wien
Österreich-Ungarn Österreich |
|
20. Jahrhundert - 10er Jahre
|
|
| Type | video |
| Format |
DFFLV [Dateiformat: FLV] |
| Language |
Deutsch |
| Link |
Österreichische Gesellschaft für Literatur. Veranstaltungsprogramm 1975 |
| Signature | Österreichische Mediathek, e07-01752_k02 |
| Media type | FLV-Videodatei |
Information
Content
Akustický dokument s titulky
Heinrich Schnitzler čte z deníků svého otce (28.října 1975, přesně i když určitě ne schválně k výročí založení Českoslovenka) řadu zápisů popisující politické události v době ukončení války a založení republiky Německé-Rakousko. Nahrávka je distancujíci a pesimistická k budoucímu vývoji a politickým aktérům. Určité potěšení spojil s anekdotou ze svého uměleckého kruhu přátel popisující indiferenci a desorientaci velkého počtu obyvatel během těhto převratných chvil – zde podobně jako Anton Kuh v zhruba ve stejné době zveřejněném fejetonu. Následuje jeho osobní názor o lhostejnosti státních forem s ohledem na oportunismus obyvatelstva. Spojování vojeských a dělnických sovjetů, tedy nejmenších článků internationálně působícího komunismu bez ohledu na dřívější ideologické rozdíly spojuje s nesmyslnými, destruktivními a ponižujícími požadavky příměří které Entente vnutila Německu, jakož i selhání národních politických bloků, což komunismu dalo podle něho za pravdu, bez jakýchkoliv sympatií Schnitzlera pro Komunismus. Současný odchod císaře z politického dění a smrt sociálně demokratického předáka Viktora Adlera se mu v tomto „Světovém divadle“ nejevila jako božská prozřetelnost nýbrž spíše jako hra režírovaná dramatikem Hermannem Sudermannem což nebylo myšleno jako kompliment.
Heinrich Schnitzler čte z deníků svého otce (28.října 1975, přesně i když určitě ne schválně k výročí založení Českoslovenka) řadu zápisů popisující politické události v době ukončení války a založení republiky Německé-Rakousko. Nahrávka je distancujíci a pesimistická k budoucímu vývoji a politickým aktérům. Určité potěšení spojil s anekdotou ze svého uměleckého kruhu přátel popisující indiferenci a desorientaci velkého počtu obyvatel během těhto převratných chvil – zde podobně jako Anton Kuh v zhruba ve stejné době zveřejněném fejetonu. Následuje jeho osobní názor o lhostejnosti státních forem s ohledem na oportunismus obyvatelstva. Spojování vojeských a dělnických sovjetů, tedy nejmenších článků internationálně působícího komunismu bez ohledu na dřívější ideologické rozdíly spojuje s nesmyslnými, destruktivními a ponižujícími požadavky příměří které Entente vnutila Německu, jakož i selhání národních politických bloků, což komunismu dalo podle něho za pravdu, bez jakýchkoliv sympatií Schnitzlera pro Komunismus. Současný odchod císaře z politického dění a smrt sociálně demokratického předáka Viktora Adlera se mu v tomto „Světovém divadle“ nejevila jako božská prozřetelnost nýbrž spíše jako hra režírovaná dramatikem Hermannem Sudermannem což nebylo myšleno jako kompliment.