Rozhlasový proslov kardinála Innitzera k státnímu svátku z roku 1932.

Akustický dokument s titulky#‍13#‍13 Ve státní svátek roku 1932 přednesl Theodor Innitzer, v té době již dva měsíce arcibiskup Vídeňský (od března 1933 kardinál), rozhlasový proslov o vlasti, politické jednotě a o lásce k bližnímu a vlasti. O republice a jejím založení se vůbec nezmiňuje, nýbrž o německém lidu v Říši a Rakousku, který nešťastným průběhem války trpěl, jakožto o státě na etnickém základě, kterému musí být připravena půda pro jistý vývoj v budoucnosti. Proslov dialekticky popisuje vývoj státu od jeho úpadku, přes velkou bídu lidu, která na svá břemena vzala těžký úkol vybodování státu, v tomto ale brzděna neschopností státních elit řešit problémy. Absolutně nezmiňuje první rok a půl úspešné spolupráce koaliční vlády sociálních-demokratů a křesťansko-sociální strany. Při popisování hospodářské krize vyzdvihuje křesťanskou charitas a lásku k bližnímu, která převišuje finanční možnosti státu. V rámci tohoto proslovu splívá pozice křesťanského hodnostáře s pozicí křesťansko-sociálního politika, který stál v opozici vůči sociální demokracii. Tím je tento proslov arcibiskupa, který v letech 1929/30 byl ministrem saociálních věcí, příkladem úzké spolupráce státu a církve v křesťansko-sociálně dominovaných vládách První republiky, která se ještě zintensivnila v době klerikálně-fašistické. Toto propojení se ještě silněji manifestovalo v osobě preláta a teologa Ignaze Seipela, který byl v letech 1921-1930 předsedou křesťansko-sociální strany a dvakrát spolkovým kancléřem. V tomto kontextu je nanejvýše zajímavé, že jediný dochovaný proslov k výročí založení První rakouské republiky pochází od vídeňského arcibiskupa.