Hitlerův proslov o „života neschopném státě“ Rakouském po Anschlussu. 18. březen 1938
Catalog slip
| Title | Hitlerův proslov o „života neschopném státě“ Rakouském po Anschlussu. 18. březen 1938 |
| Playing time | 00:02:32 |
| Contributors |
Hitler, Adolf [Redner/in]
[GND
]
Göring, Hermann [Redner/in] [GND ] |
| Date |
1938.03.18 [Aufnahmedatum] |
| Place |
Berlin [Aufnahmeort]
|
| Keywords | Politik ; Medien und Kommunikation ; Gesellschaft ; Faschismus und Nationalsozialismus ; Parteien - historisch / NSDAP ; Diktaturen und totalitäre Regime ; Reden und Ansprachen ; Regierung ; Propaganda ; Radio ; Außenpolitik ; Radiosendung-Mitschnitt |
| Spatial classification |
Deutschland, Deutsches Reich
Österreich Spanien Vereinigtes Königreich Großbritannien und Nordirland Frankreich |
|
20. Jahrhundert - 30er Jahre
|
|
| Type | video |
| Format |
DFFLV [Dateiformat: FLV] |
| Language |
Deutsch |
| Signature | Österreichische Mediathek, e07-01762_k02 |
| Media type | FLV-Videodatei |
Information
Content
Akustický dokument s titulky
Uveden Hermannem Goringem držel Adolf Hitler 18.března 1938, tedy několik málo dní po „Anschluss“ Rakouska k Německé říši, mnohými mezinárodními rozhlasovými stanicemi přenášený proslov před německou Říšskou radou na půdě Berlínské Kroll-opery. Goring označil hned na začátku tento prostor, který byl inkorporován do Německé říše jako „Německé-Rakousko“, které se tak samo oznašilo a po svém vzniku v roce 1918 samo chtělo k Německu připojit, což bylo v mírových smlouvách zakázáno. Adolf Hitler zobrazuje Anschluss jako dějinnou nutnost a triumf práva na sebeurčení národů. Mluví jen o začátcích a konci Rakouského státu 12.března 1938 a zamlčí, že potom co Národní socialisté převzali 1933 v Německu moc, většina Rakouských demokratických stran, plán budoucího „Anschlussu“ ze svých programů vyškrtla, s vyjímkou Německo-nacionálních sil, které se s Národními socialisty rychle sblížili. Rakouský stavovský státní systém Hitler popisuje jako tyranii proti německému lidovému duchu a jeho elity jako pomocníky zahraničních sil prosazující Rakouský stát. Ve zde zvolené části proslovu potrhuje lidové hlasování, která proběhla po podepsání mírových smluv 1921 v Salzburku a Tyrolích a žádala „Anschluss“ k Německu. Ve vší jasnosti zde Hitler používá formu Rakouska jako „života neschopného státu“, která se v různých variacích oběvuje i za Druhé republiky a často paušálně a nereflektovaně má popisovat celé období existence První republiky. Hitler tento koncept používá jako protikoncept jeho etnicko národního narativu.
Uveden Hermannem Goringem držel Adolf Hitler 18.března 1938, tedy několik málo dní po „Anschluss“ Rakouska k Německé říši, mnohými mezinárodními rozhlasovými stanicemi přenášený proslov před německou Říšskou radou na půdě Berlínské Kroll-opery. Goring označil hned na začátku tento prostor, který byl inkorporován do Německé říše jako „Německé-Rakousko“, které se tak samo oznašilo a po svém vzniku v roce 1918 samo chtělo k Německu připojit, což bylo v mírových smlouvách zakázáno. Adolf Hitler zobrazuje Anschluss jako dějinnou nutnost a triumf práva na sebeurčení národů. Mluví jen o začátcích a konci Rakouského státu 12.března 1938 a zamlčí, že potom co Národní socialisté převzali 1933 v Německu moc, většina Rakouských demokratických stran, plán budoucího „Anschlussu“ ze svých programů vyškrtla, s vyjímkou Německo-nacionálních sil, které se s Národními socialisty rychle sblížili. Rakouský stavovský státní systém Hitler popisuje jako tyranii proti německému lidovému duchu a jeho elity jako pomocníky zahraničních sil prosazující Rakouský stát. Ve zde zvolené části proslovu potrhuje lidové hlasování, která proběhla po podepsání mírových smluv 1921 v Salzburku a Tyrolích a žádala „Anschluss“ k Německu. Ve vší jasnosti zde Hitler používá formu Rakouska jako „života neschopného státu“, která se v různých variacích oběvuje i za Druhé republiky a často paušálně a nereflektovaně má popisovat celé období existence První republiky. Hitler tento koncept používá jako protikoncept jeho etnicko národního narativu.