Login
Jan Antonín Baťa o vodních cestách (1934). Hospodářská infrastruktura Československého státu. Podnikatelské zájmy a politika.
Catalog slip
| Title | Jan Antonín Baťa o vodních cestách (1934). Hospodářská infrastruktura Československého státu. Podnikatelské zájmy a politika. |
| Playing time | 00:05:35 |
| Contributors |
Baťa, Jan Antonín [Redner/in]
[GND
]
|
| Date |
1934 [Aufnahmedatum] |
| Keywords | Wirtschaft ; Wirtschaftspolitik ; Publizierte und vervielfältigte Aufnahme |
| Spatial classification |
Tschechien
|
|
20. Jahrhundert - 30er Jahre
|
|
| Type | video |
| Format |
DFFLV [Dateiformat: FLV] |
| Language |
Tschechisch |
| Rights |
Mit freundlicher Genehmigung: Český Rozhlas |
| Signature | Österreichische Mediathek, e07-01781_k02 |
| Media type | FLV-Videodatei |
Information
Content
Akustický dokument s titulky
Tomáš Bat'a chtěl ve vlastním zájmu zlepšit infrastrukturu země, a proto prosazoval rozvoj vodních dopravních cest. Ve svém projevu spojuje existenci Československé republiky s modernizací země. Tomáš Bat'a byl jedním z nejcharismatičtějších podnikatelů monarchie a meziválečného období a je považován za patriarchu podniku stejně jako Krupp v Německu. Tím byli jeho dělníci sice sociálně lépe zajištění než jiní v oné době, ale nesměli se organizovat v odborech ani politicky angažovat. Ze Zlína postavil největší obuvní koncern na světě, který působil mezinárodně. Tovární města podle tohoto vzoru byla postavena také v Jižní Americe, Indii, Asii a v dalších evropských zemích.
Baťa připisoval občanům, na které se obracel, obecný nezájem a egoistickou krátkozrakost vůči státnímu plánování. Paternalismus modernistického podnikatele z počátku 20. století se zde propojuje s populistickou rétorikou, která vidí podnikatele jako ‚hlavy politiky‘ oproti intelektuálně slabšímu dělnictvu, jež je poučováno o svých ‚skutečných‘ zájmech.
Tomáš Bat'a chtěl ve vlastním zájmu zlepšit infrastrukturu země, a proto prosazoval rozvoj vodních dopravních cest. Ve svém projevu spojuje existenci Československé republiky s modernizací země. Tomáš Bat'a byl jedním z nejcharismatičtějších podnikatelů monarchie a meziválečného období a je považován za patriarchu podniku stejně jako Krupp v Německu. Tím byli jeho dělníci sice sociálně lépe zajištění než jiní v oné době, ale nesměli se organizovat v odborech ani politicky angažovat. Ze Zlína postavil největší obuvní koncern na světě, který působil mezinárodně. Tovární města podle tohoto vzoru byla postavena také v Jižní Americe, Indii, Asii a v dalších evropských zemích.
Baťa připisoval občanům, na které se obracel, obecný nezájem a egoistickou krátkozrakost vůči státnímu plánování. Paternalismus modernistického podnikatele z počátku 20. století se zde propojuje s populistickou rétorikou, která vidí podnikatele jako ‚hlavy politiky‘ oproti intelektuálně slabšímu dělnictvu, jež je poučováno o svých ‚skutečných‘ zájmech.
