Gustav Hacker 1937. O lepší Evropě díky míru, odpovědnosti za stát a národnímu uvědomění.

Akustický dokument s titulky

Gustav Hacker mluví roku 1937 jako předseda Německého svazu zemědělců (BdL) o lepší Evropě, kterou vidí v době více než 18 let po skončení války a od založení nového československého státu. Ve svém košatém projevu dochází k poznání, že lepší Evropa může vzniknout pouze při zachování míru, což by mělo být měřítkem a cílem veškeré politické práce. Pro Československo definuje tuto mírovou práci výhradně pojmy národního soužití a spravedlnosti pro všechny národy. Vzkazuje Němcům v Říši, že vstoupit do koalice s českými stranami není žádná zrada - s poukazem na vládu předsedy Agrární strany Antonína Švehly (1926-1929), kterou tvořili dva němečtí ministři: Franz Spina z Německého svazu zemědělců (BdL) a Robert Mayer-Harting (křesťanští socialisté). A Čechům vzkazuje, že sudetské rolnictvo se nedopustilo žádné státní zrady a velezrady, „když je v každém okamžiku připraveno k boji za otázky své národní existence, protože čest lidu je pro něho nade vše.“

Je zajímavé porovnat tento gramofonový záznam Gustava Hackera s o dva roky starším záznamem Franze Spiny, předchozího předsedy Německého svazu zemědělců, který se k tématu vyjadřuje v podstatě pouze z ekonomického hlediska - a to také po světové hospodářské krizi a masové nezaměstnanosti v příhraničních regionech. „Národní argument“ ve svém projevu vůbec nepoužívá.

V březnu 1938 opustil Gustav Hacker vládu Milana Hodži a integroval BdL do v té době již plně po vzoru NSDAP usměrněné Sudetoněmecké strany, zcela se obrátil a u problematiky ,,národních pojmů“ změnil svou pozici z aktivisty na radikálně negativistickou pozici, která tehdy usilovala o připojení německy mluvících oblastí k národně socialistické německé Říši.