Login
Edvard Beneš, jako president exilové vlády v Londýně, k 25. výročí založení Českoslovenké republiky
Catalog slip
| Title | Edvard Beneš, jako president exilové vlády v Londýně, k 25. výročí založení Českoslovenké republiky |
| Playing time | 00:05:58 |
| Contributors |
Beneš, Edvard [Verfasser/in und Vortragende/r]
[GND
]
|
| Date |
1943.10.28 [Aufnahmedatum] |
| Keywords | Politik ; Nationalismus ; Jubiläum ; Exil ; Publizierte und vervielfältigte Aufnahme |
| Spatial classification |
Tschechien
|
|
20. Jahrhundert - 40er Jahre
|
|
| Type | video |
| Format |
DFFLV [Dateiformat: FLV] |
| Language |
Tschechisch |
| Rights |
Mit freundlicher Genehmigung: Český Rozhlas |
| Signature | Österreichische Mediathek, e07-01793_k02 |
| Media type | FLV-Videodatei |
Information
Content
Akustický dokument s titulky
Edvard Beneš využil projevu k 25. výročí oficiálního založení republiky v roce 1943 k mobilizaci obyvatelstva, aby i nadále kladlo odpor. U této významné příležitosti vidí, jak se již blíží vítězný konec války. Po úspěšném atentátu na „říšského protektora“ Reinharda Heydricha v červnu 1942 a krutých represích nacistů bylo nutné šířit optimistickou perspektivu a mobilizovat odboj, protože první exilová vláda odstoupila koncem roku 1942 poté, co se další financování odboje v Protektorátu ukázalo jako příliš nebezpečné pro obyvatele.
# Ve skutečnosti se Beneš neobrací na celé obyvatelstvo, ale na ‘československý státní národ‘, který oslovuje jako národní jednotu, která sice byla rozdělena 1000 let, a jako‚většinovou populaci‘ v bývalém demokratickém systému. Ve svém projevu porovnává obě světové války: v obou jde o svobodu a demokratická práva malých národů; a dochází k závěru, že Československo vyjde vítězně z této války.
Ohlédnutí za 20 lety existence první Československé republiky probíhá ve znamení zničení státu mnichovskou dohodou a umožňuje Benešovi dospět k závěru, ve kterém se věnuje krátce také politickým nedostatkům tohoto státu, přičemž za hlavní problémy považuje „početnou německou menšinu“. Ta nechce zapomenout na svou bývalou nadvládu v zemi a kvůli tomu podlehla vlivu nacistického Německa. V silném rozštěpení politické scény vidí "rakouské dědictví".
Edvard Beneš využil projevu k 25. výročí oficiálního založení republiky v roce 1943 k mobilizaci obyvatelstva, aby i nadále kladlo odpor. U této významné příležitosti vidí, jak se již blíží vítězný konec války. Po úspěšném atentátu na „říšského protektora“ Reinharda Heydricha v červnu 1942 a krutých represích nacistů bylo nutné šířit optimistickou perspektivu a mobilizovat odboj, protože první exilová vláda odstoupila koncem roku 1942 poté, co se další financování odboje v Protektorátu ukázalo jako příliš nebezpečné pro obyvatele.
# Ve skutečnosti se Beneš neobrací na celé obyvatelstvo, ale na ‘československý státní národ‘, který oslovuje jako národní jednotu, která sice byla rozdělena 1000 let, a jako‚většinovou populaci‘ v bývalém demokratickém systému. Ve svém projevu porovnává obě světové války: v obou jde o svobodu a demokratická práva malých národů; a dochází k závěru, že Československo vyjde vítězně z této války.
Ohlédnutí za 20 lety existence první Československé republiky probíhá ve znamení zničení státu mnichovskou dohodou a umožňuje Benešovi dospět k závěru, ve kterém se věnuje krátce také politickým nedostatkům tohoto státu, přičemž za hlavní problémy považuje „početnou německou menšinu“. Ta nechce zapomenout na svou bývalou nadvládu v zemi a kvůli tomu podlehla vlivu nacistického Německa. V silném rozštěpení politické scény vidí "rakouské dědictví".
