Zdeněk Nejedlý k Československému státnímu svátku 1954. Dějiny třídného boje proti zrádným elitám.

Akustický dokument s titulky

Významný filozof a muzikolog Zdeněk Nejedlý vstoupil do komunistické strany ve dvacátých letech minulého století. Druhou světovou válku strávil v exilu v Moskvě a poté pracoval jako ministr několika komunistických vlád. Také Nejedlý používá ve svém projevu komunistický narativ - 28.10. je zobrazen jako událost, která byla ukradena lidu, elity založily republiku pouze podle svých vlastních představ, a nikoliv pro pracující většinu. Vykonstruovanost celého vyprávění je o to nápadnější, že neslouží primárně ideologicko-historickému makronarativu, nýbrž v popředí stojí události okolo 28. října a detaily jsou ohýbány do ideologicky předformovaného narativu.

Nejedlý tvrdí ne zcela nesprávně, ale ve zkrácené a dost přehnané podobě, že politická diplomacie československé exilové vlády 28. říjen pouze oslavovala, zatímco lid sám uskutečnil převrat. Jakékoli právní tradice, ve kterých pokračovala monarchie, popisuje rovněž jako buržoazní zpronevěru nového státu, za „šeď“ už na samotném jeho počátku. Velice zkreslující je také obvinění, že to byli nenasytní kapitalisté, kteří prodali stát ‚německým okupantům‘.

Teprve se zákony o znárodnění z 28/10/1945 se podle Nejedlého vydala republika zpět na správnou cestu. Celý historický vývoj od středověku představuje pro komunistu Nejedlého sociální boj, ve kterém vždy politické elity zradily svůj lid, zatímco někteří představitelé umění a humanitních oborů zůstali ve svém výkladu věrni národu.