Alexander Dubček po potlačení Pražského jara, ale ještě jako generální sekretář strany k 50. výročí vzniku Československé republiky.
Catalog slip
| Title | Alexander Dubček po potlačení Pražského jara, ale ještě jako generální sekretář strany k 50. výročí vzniku Československé republiky. |
| Playing time | 00:10:12 |
| Contributors |
Dubček, Alexander [Verfasser/in und Vortragende/r]
[GND
]
|
| Date |
1968.10.28 [Aufnahmedatum] |
| Keywords | Politik ; Nationalismus ; Marxismus und Kommunismus ; Jubiläum ; Publizierte und vervielfältigte Aufnahme |
| Spatial classification |
Tschechien
|
|
20. Jahrhundert - 60er Jahre
|
|
| Type | video |
| Format |
DFFLV [Dateiformat: FLV] |
| Language |
Tschechisch |
| Rights |
Mit freundlicher Genehmigung: Český Rozhlas |
| Signature | Österreichische Mediathek, e07-01797_k02 |
| Media type | FLV-Videodatei |
Information
Content
Akustický dokument s titulky
Generální tajemník KSČ Alexander Dubček pronesl tento projev u příležitosti 50. výročí založení republiky několik týdnů po invazi vojsk Varšavské smlouvy a potlačení pražského jara. Ve svém projevu k představitelům ústředního výboru strany, vlády, parlamentu a celého diplomatického sboru se snažil zmínkou o založení republiky vytvořit most mezi touto událostí, od ledna 1968 probíhajícími reformami a intervencí vojsk Varšavské smlouvy .
O založení republiky hovoří v rámci historické teleologie – jako o všeobecně rozšířeném osvobozovacím hnutí národů, kterému dala Říjnová revoluce nový směr – aniž by se blíže zabýval specifiky v roce 1918 založeného státu. Tím se dostáváme k velkému rozdílu mezi mnohonárodnostní první republikou a nově zřízeným státem po roce 1945, který se v důsledku vyhnání německy hovořícího obyvatelstva a odštěpení Karpatské Ukrajiny (celkem cca. 3,5 milionů obyvatel s jiným než československým občanstvím ) přiblížil homogennímu česko-slovenskému národnímu státu. Tento narativ však zůstává nezmíněn.
Dubček však zcela správně zdůrazňuje, že komunistický převrat v roce 1948 byl podpořen velkou částí populace - vysoký politický přínos pro generálního tajemníka, který se snaží prostřednictvím politiky (národního státu) zaměřit na obyvatele, což tehdy znamenalo opatrné pokračování reformního kurzu. Dubček se o to pokusil, ale v dubnu 1969 byl zbaven svého úřadu.
Generální tajemník KSČ Alexander Dubček pronesl tento projev u příležitosti 50. výročí založení republiky několik týdnů po invazi vojsk Varšavské smlouvy a potlačení pražského jara. Ve svém projevu k představitelům ústředního výboru strany, vlády, parlamentu a celého diplomatického sboru se snažil zmínkou o založení republiky vytvořit most mezi touto událostí, od ledna 1968 probíhajícími reformami a intervencí vojsk Varšavské smlouvy .
O založení republiky hovoří v rámci historické teleologie – jako o všeobecně rozšířeném osvobozovacím hnutí národů, kterému dala Říjnová revoluce nový směr – aniž by se blíže zabýval specifiky v roce 1918 založeného státu. Tím se dostáváme k velkému rozdílu mezi mnohonárodnostní první republikou a nově zřízeným státem po roce 1945, který se v důsledku vyhnání německy hovořícího obyvatelstva a odštěpení Karpatské Ukrajiny (celkem cca. 3,5 milionů obyvatel s jiným než československým občanstvím ) přiblížil homogennímu česko-slovenskému národnímu státu. Tento narativ však zůstává nezmíněn.
Dubček však zcela správně zdůrazňuje, že komunistický převrat v roce 1948 byl podpořen velkou částí populace - vysoký politický přínos pro generálního tajemníka, který se snaží prostřednictvím politiky (národního státu) zaměřit na obyvatele, což tehdy znamenalo opatrné pokračování reformního kurzu. Dubček se o to pokusil, ale v dubnu 1969 byl zbaven svého úřadu.