Založení Českoslovenké republiky ve skresleném výkladu Viliema Šalgoviče 1979.

Akustický dokument s titulky

Slovenský partyzán a poslanec slovenské Národní rady, později Federálního shromáždění ČSSR, Viliam Šalgovič pracoval 1968 na ministerstvu vnitra a podílel se přímo na přípravě a provedení invaze vojsk Varšavské smlouvy.

Oslava výročí republiky se vyznačuje dvěma komunistickými narativy: dekretem o znárodnění z roku 1945 a ústavním zákonem zakládajícím Československou federaci. Šalgovič ve svém projevu zdůraznil jednotu Čechů a Slováků na všech úrovních v jejich domnělém boji za národní a sociální nezávislost. Stejně jako téměř všechny projevy 28. října z doby komunismu klade také on důraz na zmínění podpory Sovětského svazu a komunistického bloku při založení republiky v roce 1918 a 1945.

Tento projev je příkladem formy oslnivé komunistické propagandy, která do celistvého panegyrického narativu sovětského komunismu zahrne také předkomunistickou historii o založení státu. Kromě toho tato rétorická forma splňuje daná kritéria tím, že převážně upouští od zmínky jakékoli individuální myšlenky a pocitu. Právě takováto mluva z pozice kolektivu a pro kolektiv –aniž by byl patrný nějaký rozdíl – činí tuto rétoriku jak slepou, tak oslňující. Zároveň je třeba zdůraznit, že komunistický stát obecně nikoho nenutil k takové duševní deformaci, ale že to odpovídá modelu ambiciózní kariéry a moci.

Viliam Šalgovič spáchal krátce po sametové revoluci sebevraždu.