„Standarda“ Alexandra Lernet-Holenia. Literární paměť zániku v době zániku dalšího
Katalogzettel
| Titel | „Standarda“ Alexandra Lernet-Holenia. Literární paměť zániku v době zániku dalšího |
| Spieldauer | 00:07:53 |
| Urheber/innen |
Lernet-Holenia, Alexander
[GND]
|
| Mitwirkende |
Lernet-Holenia, Alexander [Vortragende/r]
[GND
]
Preiser Records [Label] |
| Datum |
1972 [Aufnahmedatum] |
| Ort |
Wien, Stiftskaserne [Aufnahmeort]
|
| Schlagworte | Literatur ; Erste Republik ; Militär ; Publizierte und vervielfältigte Aufnahme |
| Typ | video |
| Format |
DFFLV [Dateiformat: FLV] |
| Sprache |
Deutsch |
| Signatur | Österreichische Mediathek, e07-01761_k02 |
| Medienart | FLV-Videodatei |
Information
Inhalt
Akustický dokument s titulky
Alexander Lernet-Holenia prožil jako jednoroční dobrovolník K.u.K. armády rozpad monarchie a stal se Básníkem, spisovatelem fantastických románů a provokantní osobou veřejného, kulturního života. Monarchie, První světová válka a vojska zůstali hlavními těžišti jeho tvorby. Zániku monarchie dal absurní nádech historické tragédie, kterou vymalovával v nostalgických barvách, které přidávali celé události na substanci a pocitu sounálelžitosti. Ve „Standardě“ mistrně vykreslil starou armádu, její garnisony a bojiště v odlehlých koutech monarchie – jak řekla Hilde Spiel. Lernet-Holenia čte v roce 1972 pasáž ve které já-vypraveč Herbert Menis se snaží bojovat proti proudu času, proti zániku monarchie a směrem k neexistujícímu cíli, až ve finále hodí z bojiště zachráněnou a krví potřisněnou standardu, jeho poslední orientační bod a smysl jeho života, na příkaz cisaře, který nechal zničit všechny vojenské standardy K.u.K. armády, do ohně a tím přetrhal všechna pouta ke staleté historii této armády. Dívajíc se do ohně ve kterých tyto standardy hořely halucinoval o zmrtvých vstání těhto standard. Standarda vznikla v roce 1934, v době kdy se autoritativní režím snažil Rakousko-Uhersko učinit důležitým stažným bodem kultůry a vlastní diktaturu omlouval nutností zabránění rozšiřování národního socialismu. Republika zde byla líčena negativně a i když ne jako úplně nechtěná, ale přesto neúspěšná státní forma. Přesto by bylo chybné tento román zařadit k afirmatisticky idealistické literatuře o monarchii. Přespříliš se vymiká jasným stanoviskům a poukazuje na protiklady vnitřních a vnějších tlaků a přes všechno potrhování historických událostí převádí text do literaturní paměti. Kurt Schuschnigg, který Stadardu četl jako vězeň Gestapa a Rakousko v žádné státní formě neexistovalo, přiřkl tomuto románu roli zádušní mše.
Alexander Lernet-Holenia prožil jako jednoroční dobrovolník K.u.K. armády rozpad monarchie a stal se Básníkem, spisovatelem fantastických románů a provokantní osobou veřejného, kulturního života. Monarchie, První světová válka a vojska zůstali hlavními těžišti jeho tvorby. Zániku monarchie dal absurní nádech historické tragédie, kterou vymalovával v nostalgických barvách, které přidávali celé události na substanci a pocitu sounálelžitosti. Ve „Standardě“ mistrně vykreslil starou armádu, její garnisony a bojiště v odlehlých koutech monarchie – jak řekla Hilde Spiel. Lernet-Holenia čte v roce 1972 pasáž ve které já-vypraveč Herbert Menis se snaží bojovat proti proudu času, proti zániku monarchie a směrem k neexistujícímu cíli, až ve finále hodí z bojiště zachráněnou a krví potřisněnou standardu, jeho poslední orientační bod a smysl jeho života, na příkaz cisaře, který nechal zničit všechny vojenské standardy K.u.K. armády, do ohně a tím přetrhal všechna pouta ke staleté historii této armády. Dívajíc se do ohně ve kterých tyto standardy hořely halucinoval o zmrtvých vstání těhto standard. Standarda vznikla v roce 1934, v době kdy se autoritativní režím snažil Rakousko-Uhersko učinit důležitým stažným bodem kultůry a vlastní diktaturu omlouval nutností zabránění rozšiřování národního socialismu. Republika zde byla líčena negativně a i když ne jako úplně nechtěná, ale přesto neúspěšná státní forma. Přesto by bylo chybné tento román zařadit k afirmatisticky idealistické literatuře o monarchii. Přespříliš se vymiká jasným stanoviskům a poukazuje na protiklady vnitřních a vnějších tlaků a přes všechno potrhování historických událostí převádí text do literaturní paměti. Kurt Schuschnigg, který Stadardu četl jako vězeň Gestapa a Rakousko v žádné státní formě neexistovalo, přiřkl tomuto románu roli zádušní mše.
Verortung in der digitalen Sammlung
Schlagworte
Literatur , Erste Republik , Militär , Publizierte und vervielfältigte AufnahmeDas Medium in Onlineausstellungen
Dieses Medium wird hier verwendet: