„Standarda“ Alexandra Lernet-Holenia. Literární paměť zániku v době zániku dalšího

Video-Player wird geladen.
Aktueller Zeitpunkt 0:00
Dauer -:-
Geladen: 0%
Streamtyp LIVE
Verbleibende Zeit -:-
 
1x
    • Marker
    • Beschreibungen aus, ausgewählt
    • Untertitel aus, ausgewählt

      Rechtliches

      Zitieren

      Katalogzettel

      Titel „Standarda“ Alexandra Lernet-Holenia. Literární paměť zániku v době zániku dalšího
      Spieldauer 00:07:53
      Urheber/innen Lernet-Holenia, Alexander [GND]
      Mitwirkende Lernet-Holenia, Alexander [Vortragende/r] [GND]
      Preiser Records [Label]
      Datum 1972 [Aufnahmedatum]
      Ort Wien, Stiftskaserne [Aufnahmeort]
      Schlagworte Literatur ; Erste Republik ; Militär ; Publizierte und vervielfältigte Aufnahme
      Typ video
      Format DFFLV [Dateiformat: FLV]
      Sprache Deutsch
      Signatur Österreichische Mediathek, e07-01761_k02
      Medienart FLV-Videodatei

      Information

      Inhalt

      Akustický dokument s titulky

      Alexander Lernet-Holenia prožil jako jednoroční dobrovolník K.u.K. armády rozpad monarchie a stal se Básníkem, spisovatelem fantastických románů a provokantní osobou veřejného, kulturního života. Monarchie, První světová válka a vojska zůstali hlavními těžišti jeho tvorby. Zániku monarchie dal absurní nádech historické tragédie, kterou vymalovával v nostalgických barvách, které přidávali celé události na substanci a pocitu sounálelžitosti. Ve „Standardě“ mistrně vykreslil starou armádu, její garnisony a bojiště v odlehlých koutech monarchie – jak řekla Hilde Spiel. Lernet-Holenia čte v roce 1972 pasáž ve které já-vypraveč Herbert Menis se snaží bojovat proti proudu času, proti zániku monarchie a směrem k neexistujícímu cíli, až ve finále hodí z bojiště zachráněnou a krví potřisněnou standardu, jeho poslední orientační bod a smysl jeho života, na příkaz cisaře, který nechal zničit všechny vojenské standardy K.u.K. armády, do ohně a tím přetrhal všechna pouta ke staleté historii této armády. Dívajíc se do ohně ve kterých tyto standardy hořely halucinoval o zmrtvých vstání těhto standard. Standarda vznikla v roce 1934, v době kdy se autoritativní režím snažil Rakousko-Uhersko učinit důležitým stažným bodem kultůry a vlastní diktaturu omlouval nutností zabránění rozšiřování národního socialismu. Republika zde byla líčena negativně a i když ne jako úplně nechtěná, ale přesto neúspěšná státní forma. Přesto by bylo chybné tento román zařadit k afirmatisticky idealistické literatuře o monarchii. Přespříliš se vymiká jasným stanoviskům a poukazuje na protiklady vnitřních a vnějších tlaků a přes všechno potrhování historických událostí převádí text do literaturní paměti. Kurt Schuschnigg, který Stadardu četl jako vězeň Gestapa a Rakousko v žádné státní formě neexistovalo, přiřkl tomuto románu roli zádušní mše.

      Verortung in der digitalen Sammlung

      Schlagworte

      Literatur , Erste Republik , Militär , Publizierte und vervielfältigte Aufnahme

      Das Medium in Onlineausstellungen

      Dieses Medium wird hier verwendet:

      Mediathek Logo