Login
Haider: rakouský národ jako „zmetek“
Katalogzettel
| Titel | Haider: rakouský národ jako „zmetek“ |
| Spieldauer | 00:32:04 |
| Mitwirkende |
Hopfmüller, Gisela [Gestaltung]
[GND
]
Fischer, Johannes [Gestaltung] [GND ] Haider, Jörg [Interviewte/r] [GND ] |
| Datum |
1988.08.18 [Sendedatum] |
| Schlagworte | Gesellschaft ; Radiosendung-Mitschnitt |
|
20. Jahrhundert - 80er Jahre
|
|
| Typ | video |
| Format |
DFFLV [Dateiformat: FLV] |
| Sprache |
Deutsch |
| Rechte |
Mit freundlicher Genehmigung: ORF |
| Signatur | Österreichische Mediathek, e07-01776_k02 |
| Medienart | FLV-Videodatei |
Information
Inhalt
Akustický dokument s titulky
Jörg Haider označil v rámci interview z roku 1988, 50 let po Anschlussu, tedy ne k 70.výročí založení republiky, Rakouskou republiku jako ideologický „zmetek“. Použití tohoto yýrazu bylo často spojováno, a určitě právem, Haiderovým positivním vztahem k německému nacionalismu a národnímu socialismu. Haider zmínil konkrétně, že vznik rakouského národa byl pokus se distancovat od staletí německo-rakouských tradicí. Nerozvádí jaký konstrukt národa byl po roce 1945 používán a národ chápe čistě etnicky, ne jako státní příslušnost. S velkou rétorickou šikovností dekonstuktuje Haider ideologické základy konstruktu Rakouského národa po roce 1945, ale jenom proto, aby obhájil své právo na přihášení se k příslušnosti k národu Německému v Rakousku. Zde se samozřejmě také jedná o konstrukci, a sice onu, kterou národní socialimus se svým rasisticko-etnickým chápáním prosazoval, s katastrofálními konseqencemi a následky, životy ničícího násilí. Haiderovy výroky navazovaly na podobné v tradici FPO, jako například od poslance Otto Strizzi (1966, dřívější SA-Sturmfuhrer) nebo předsedy klubu FPO Friedrich Peter (1967, dřívější SS-Obersturmfuhrer). Je zajímavé, že Haiderova provokace z roku 1988 byla spojována jen se situací po roce 1945 a ne se situací První republiky, i když by se toto spojení nabízelo. Byl konstukt „národa proti vůli“ ještě tak živý? Byl s tímto tématem spojovaný strach tak silný, že návrat do roku 1918 nebyl možný a Haiderovy by spíše dal za pravdu? A nebo byli všichni zatíženi aférou kolem Waldheima a rolí Rakušanů v době národního socialismu a o návrat do roku 1918, začátek republikánsky, prostě nebyl zájem a nebo chyběl čas. Historicky naznačuje mnohé, že o Rakousku jako národním konstruktu je možné mluvit teprve po roce 1945, odvrácením se od Německa, diferencí k První republice a jako „kulturní národ“ jak programatorsky uvedl Leopold Figl 21.prosince 1945, jako první předseda vlády Druhé republiky. Haiderovský konstrukt německého národa v Rakousku byl jen dekonstuktovatelný, dekonstrukcí výrazu o národě Rakouském. Potom by bylo možné, společně s přemítáním o roce 1938, uvažovat i o roce 1918 a začátcích republiky, což by umožnilo navázání na její demokratické tradice.
Jörg Haider označil v rámci interview z roku 1988, 50 let po Anschlussu, tedy ne k 70.výročí založení republiky, Rakouskou republiku jako ideologický „zmetek“. Použití tohoto yýrazu bylo často spojováno, a určitě právem, Haiderovým positivním vztahem k německému nacionalismu a národnímu socialismu. Haider zmínil konkrétně, že vznik rakouského národa byl pokus se distancovat od staletí německo-rakouských tradicí. Nerozvádí jaký konstrukt národa byl po roce 1945 používán a národ chápe čistě etnicky, ne jako státní příslušnost. S velkou rétorickou šikovností dekonstuktuje Haider ideologické základy konstruktu Rakouského národa po roce 1945, ale jenom proto, aby obhájil své právo na přihášení se k příslušnosti k národu Německému v Rakousku. Zde se samozřejmě také jedná o konstrukci, a sice onu, kterou národní socialimus se svým rasisticko-etnickým chápáním prosazoval, s katastrofálními konseqencemi a následky, životy ničícího násilí. Haiderovy výroky navazovaly na podobné v tradici FPO, jako například od poslance Otto Strizzi (1966, dřívější SA-Sturmfuhrer) nebo předsedy klubu FPO Friedrich Peter (1967, dřívější SS-Obersturmfuhrer). Je zajímavé, že Haiderova provokace z roku 1988 byla spojována jen se situací po roce 1945 a ne se situací První republiky, i když by se toto spojení nabízelo. Byl konstukt „národa proti vůli“ ještě tak živý? Byl s tímto tématem spojovaný strach tak silný, že návrat do roku 1918 nebyl možný a Haiderovy by spíše dal za pravdu? A nebo byli všichni zatíženi aférou kolem Waldheima a rolí Rakušanů v době národního socialismu a o návrat do roku 1918, začátek republikánsky, prostě nebyl zájem a nebo chyběl čas. Historicky naznačuje mnohé, že o Rakousku jako národním konstruktu je možné mluvit teprve po roce 1945, odvrácením se od Německa, diferencí k První republice a jako „kulturní národ“ jak programatorsky uvedl Leopold Figl 21.prosince 1945, jako první předseda vlády Druhé republiky. Haiderovský konstrukt německého národa v Rakousku byl jen dekonstuktovatelný, dekonstrukcí výrazu o národě Rakouském. Potom by bylo možné, společně s přemítáním o roce 1938, uvažovat i o roce 1918 a začátcích republiky, což by umožnilo navázání na její demokratické tradice.
Sammlungsgeschichte
Verortung in der digitalen Sammlung
Schlagworte
Gesellschaft , Radiosendung-MitschnittTeil der Sammlung
Sammlung Radio Mitschnitte der Österreichischen MediathekDas Medium in Onlineausstellungen
Dieses Medium wird hier verwendet:
